DZF, Pavlov, dům čp. 147/4
Viniční dům štítové orientace s obytným patrem ze 17. století s pozdějšími úpravami představuje cenný prvek souboru domů v horní části sklepní uličky Česká.
Informace
| Typ budovy | Vinohradnické stavby, Sklep s lisovnou a nadsklepním bytem |
|---|---|
| Památkový charakter | Kulturní památka |
| Doba vzniku | konec 17.stol. |
| Hliněné technologie | Zděné |
|---|---|
| Specifické technologie | Omítky obyčejné |
| Ostatní materiály | Kámen, Pálená cihla, Dřevo |
| Specifické prvky | Klenby |
| Nosné konstrukce | 30 % |
|---|
| Umístění | Malá obec (do 1 000 obyvatel) |
|---|---|
| Přístup | Neznámý |
| Podlažnost | Sklep jednoduchý, 2NP |
| Adresa | Pavlov, dům čp. 147/4 – zobrazit v mapě |
|---|---|
| GPS | 48.873180, 16.667720 |
Fotografie
Popis
Název: viniční dům, Typ: viniční dům, , Sloh: lidová architektura oba vzniku: 17. století Exteriér a fasáda Přízemní parter: Hladká fasáda je opatřena vápennou omítkou a členěna lizénovým rámem a kordónovou římsou zvýrazněnou bílým probarvením. Vstup do lisovny je situován asymetricky na pravé straně; nalevo je prolomeno malé pravoúhlé odvětrávací okénko opatřené kovovou mříží. Patro a štít: Kordónová římsa odděluje přízemí od obytného patra, které má do ulice dvě okenní osy s pravoúhlými okny v hladkých šambránách. Profilovaná korunní římsa nese sedlovou střechu (přecházející směrem do ulice ve valbu / štít). Štít je oddělen jednoduchou římsou a nese dva větrací průduchy. Z trojúhelníkového zakončení štítu přechází okraj nízkým obloukem do dekoru volských rohů, jež jsou zakončeny vázou. Přístup do patra: Vstup do obytné části zajišťuje samostatné schodiště situované na jižní straně domu. Vnitřní dispozice Přízemí: Zahrnuje lisovnu a za ní navazující vinný sklep vyzděný z kamene a zaklenutý valenou klenbou. Obytné patro: Sestává ze síně s kuchyňskou nikou, komory a obytných prostor (obytná místnost / dvě světnice). Urbanistický a historický kontext vinařských domů Za návesními domy za humny (dnešní ulice Česká a Na Cimbuří) se nacházejí lisovny s vinnými sklepy a obytnými patry. Tyto lisovny se sklepem přináležely k bohatým statkům na návsi, přičemž selské domy zámožných vinařů na návsi obsahovaly mázhaus, kde bylo víno šenkováno. Lisovny nebyly propojeny s obytným patrem, které bylo pronajímáno vinohradním dělníkům, případně sloužilo jako výměnek. Vinařské domy byly budovány pravděpodobně od 17. století, přičemž k jejich největšímu nárůstu došlo v letech 1754–1820. Jsou orientovány štítem do ulice, zatímco mladší objekty vykazují okapovou orientaci. Od sousedních staveb bývají odděleny úzkou uličkou se schodištěm. Vyznačují se charakteristickou dispozicí tvořenou lisovnou a sklepem ze svahového vápencového kamene a cihel v přízemí a obytným patrem, k němuž se přistupovalo ze zadní strany. Bytové patro typicky obsahovalo vstupní síň, obytnou světnici obrácenou do ulice a komoru. Konkrétní charakteristika nadsklepního vinařského domu