Hlína pro konstrukce

Hlína na površích

Jiné

Interaktivní specializovaná mapa s odborným obsahem „Historické hliněné stavby v ČR“ vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky v rámci programu NAKI III (Program na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030) při řešení projektu č. DH23P03OVV049 s názvem “Jedna z nejohroženějších skupin historického stavebního fondu ČR: jedinečné technologie hliněných staveb s použitím kusového staviva (válků) a způsoby jejich záchrany”.

Rodinný dům, Osík u Litomyšle_TK

Rodinný dům, Osík u Litomyšle_TK

Nízkoenergetický jednopodlažní rodinný dům zasazený do svahu nad údolím potoka. Realizaci stavby zajišťoval svépomocí investor se snahou o maximální využití lokálních zdrojů materiálů (dřevo, hlína, sláma, místní kámen, staré cihly).

Informace

Objekt
Typ budovyRodinný dům
Technický stavNovostavba
Památkový charakterStávající budova bez památkové ochrany
Doba vzniku2018
Autor návrhung. arch. Mojmír Hudec
Stavitel objektustavba svépomocí
Hliněné technologieOmítky/Obklady
Specifické technologieOmítky obyčejné
Ostatní materiályPálená cihla, Dřevo, Sláma, Tadelakt - Marocký štuk+
Specifické prvkyInteriér (malby, omítky, dekorace)
Omítky100 %
UmístěníVelká obec (1 000–5 000 obyvatel)
PřístupNepřístupný
Podlažnost1NP
Výška4 m
Adresa569 67 Osík, Pardubický kraj, Česko – zobrazit v mapě
GPS (střed obce)49.841908, 16.282953Na žádost zadavatele se zobrazuje jen přibližná poloha.
Autor záznamu: Tereza KlinkerováEditor záznamu: Iva VejpustkováPoslední editace záznamu: 21. 9. 2026

Fotografie

Popis

Nízkoenergetický jednopodlažní rodinný dům je zasazen do svahu na údolím potoka. Umístění pod úrovní komunikace výrazně eliminuje hluk z ulice. Od terénu je dům oddělen opěrnou zdí a přístřeškem pro auto. Směrem dolů ze svahu (na jihovýchod) je naopak dům co nejvíce otevřen na přilehlou terasu. Těžištěm domu je velký prostor společný pro kuchyni, jídelnu a obývací pokoj. Odtud lze krátkou chodbičkou vstoupit do ložnice a dvou dětských pokojů. Základem je dřevěná konstrukce ze 14ti trámů, postavená na betonových pasech. Stěny jsou izolovány slaměnými balíky připevněnými pomocí dřevěných příhradníků a omítnuty hliněnou omítkou. Střecha je pultová izolována dvojitou vrstvou slaměných balíků s odvětrávací mezerou a extenzivní zelenou střechou. Vnitřní příčky jsou z keremických cihel CDM a částečně z plných pálených cihel. Vnitřní omítky hliněné, v hygienických místnostech je marocký štuk. Dřevěná okna (tzv. eurookna) mají izolační trojsklo. Vytápění a ohřev vody: V chladných měsících zajišťují ohřev užitkové vody i vody do podlahového vytápění krbová kamna Verner 13 kW s výměníkem. Ve slunečných měsících, kdy není potřeba topit, ohřívají užitkovou vodu solární panely umístěné na střeše. Během realizace bylo upuštěno od původně plánované rekuperační jednotky Nilan a vzduchotechniky. Hospodaření s vodou: Plánovaný svod vody ze střechy do jímky se ukázal během realizace jako nadbytečný. Zelená střecha pojme většinu vody i za hojného deště a zbývajících asi 20 % vody je použito na závlahu živého plotu podél západní strany domu. Namísto projektované domácí ČOV je odpadní voda odváděna do obecní kanalizace, která byla v průběhu výstavby domu v obci vybudována. Nejvýraznější symbol stavby – hliněné omítky – se zdaleka nepodařily v očekávané kvalitě. Po zkušenostech by stavebník i architekt jednoznačně označili za nevhodné vyrábět si vlastní hliněné omítky. Na této stavbě se sešlo několik problémů z nezkušenosti a neznalosti: velký podíl jílu, nevhodný písek, aplikace v příliš silné vrstvě. Omítka špatně vysychala a tvořila obrovské praskliny. Na vnitřní straně obvodových zdí praskala ještě dlouho po nastěhování (zde byla použita namísto perlinky ne zcela ideální zpevňující plastová síť.) Problém se podařilo vyřešit překrytím dvěma slabými vrstvami kupované hliněné omítky a stávající podoba je ucházející. Rozhodně se vyplatí předchozí zkušenost s hlínařením či aspoň kontrola a praktická ukázka zkušeným hlínařem na místě. Člověk se tak vyvaruje začátečnických chyb. U dřevostavby je nutno počítat s tím, že stavba několik let sedá a pracuje. V místech styku dřevěných trámů a hlíny, v rozích a kolem oken se tvoří malé praskliny. Teprve až po třech letech to konečně vypadá, že se stavba přestala hýbat a bude možné praskliny zacelit. Na toaletě a v koupelně je asi 20 m2 marockého štuku, který byl realizován opět neprofesionálně. Nicméně v tomto případě se podařil na výbornou. Zajímavý efekt dodávají právě ony kontury a nedokonalosti a v kombinaci s cihlovým obložením působí harmonickým dojmem.